ČÁST 2
Schody byly úzké a pokryté silnou vrstvou prachu. Detektivka Claire Bennettová sestupovala jako první. Za ní šli dva policisté, zatímco Noah zůstal nahoře se svým otcem.
Dole se ozvalo tiché vrznutí.
Claire rozsvítila baterku.
Před nimi byla malá místnost.
Na zdi visely staré fotografie. Některé byly téměř úplně vybledlé. Uprostřed místnosti stála dřevěná židle a vedle ní malý stůl.
Na stole ležel další zápisník.
Claire ho otevřela.
První stránky obsahovaly pouze data.
Pak ale našla jednu větu, napsanou roztřeseným rukopisem:
„Lily není mrtvá.“
Claire zvedla hlavu.
„Cože?“ zašeptal jeden z policistů.
Otočila další stránku.
„Pokud někdy někdo najde tento zápisník, musí hledat dům u starého lomu.“
Claire okamžitě zavolala posily.
Mezitím nahoře Noah uviděl svého otce Daniela, jak stojí nehybně u okna.
„Tati… co víš o starém lomu?“
Daniel se otočil.
Dlouho mlčel.
Pak řekl:
„Měl jsem ti to říct už dávno.“
Noahovi se sevřel žaludek.
„Co?“
Daniel sklopil oči.
„V den, kdy Lily zmizela, jsem ji naposledy viděl právě tam.“
Noah zbledl.
V tu chvíli se z přízemí ozval křik.
„Našli jsme něco!“
Všichni se rozběhli dolů.
Na zadní straně místnosti byla další skrytá stěna. Za ní policie našla krabici plnou starých věcí.
A mezi nimi byla fotografie.
Na fotografii byla Lily.
Byla starší než na poslední fotografii, kterou rodina znala.
A vedle ní stál muž, kterého Noah okamžitě poznal.
Byl to jeho dědeček Harold.
Claire obrátila fotografii.
Na zadní straně bylo napsáno:
„Pokud mě hledáte, hledejte mě tam, kde jsme byli poprvé.“
Noah se podíval na otce.
„Kde jste byli poprvé?“
Daniel začal plakat.
„V domě u lomu.“
Claire okamžitě vydala rozkaz:
„Všichni do aut. Jedeme tam.“
Ale nikdo netušil, že když dorazí k domu, dveře už budou otevřené.
A uvnitř na ně bude čekat poslední vzkaz od Lily…
„Prosím, najděte mě dřív, než se vrátí.“
ČÁST 3
Policejní auta zastavila před starým domem u lomu. Dveře byly skutečně otevřené a uvnitř bylo úplné ticho. Claire pomalu vstoupila dovnitř a posvítila baterkou do chodby. Na podlaze byly čerstvé stopy bot. Někdo tam byl — možná jen před několika minutami.
Najednou Noah uviděl na stěně něco zvláštního. Tři malé bílé květiny, přesně stejné jako ty, které Lily vyšívala na své oblečení. Claire jednu fotografii sundala ze zdi a za ní objevila malou obálku. Uvnitř byl jediný list papíru.
„Noahu, jestli tohle čteš, znamená to, že dědeček už nemůže nikomu ublížit. Ale jeden člověk stále zná pravdu. Věř mu pouze tehdy, když ti řekne, kde jsem byla té noci.“
Noah se podíval na svého otce.
Daniel stál u dveří a celý se třásl.
„Tati…“ zašeptal Noah. „Ty víš, kde Lily je, že ano?“
Daniel zavřel oči.
A po patnácti letech konečně řekl: