Přes počáteční úspěchy ale odborníci upozorňují na vážné nedostatky v oblasti dlouhodobé podpory. Anna Marie Vinařická z Centra pro integraci cizinců poznamenala, že vláda sice zvládla prvotní kroky, ale selhala v zajištění udržitelné integrace. „Bohužel ale sledujeme neschopnost zajistit dlouhodobou a udržitelnou integraci ukrajinských uprchlíků do české společnosti jako její součásti, nejen jako levnou pracovní sílu,“ uvedla Vinařická.
Problémy s bydlením a dávkami
Zásadní slabinou systému je podle expertů špatně fungující sociální podpora. Faltová upozornila, že uprchlíci nejsou dostatečně začleněni do dávkového systému. Zároveň varuje před jejich zneužíváním na pracovním trhu a neřešenou bytovou krizí. „Ukázalo se, že meziresortní spolupráce funguje v krizi, ale po jejím opadnutí už ne tak dobře,“ dodala Faltová s tím, že stát selhává i v ochraně zranitelných skupin.
Nezákonodárná pasivita a nevyužité příležitosti
Další kritiku si vysloužilo nedokončení novel zákonů, které by mohly situaci výrazně zlepšit. Organizace litují, že vláda neprosadila novelu zákona o pobytu cizinců. Zákon o azylu, který přijat byl, je hodnocen spíše negativně. Podle kritiků chyběla odvaha a vůle využít silnou solidaritu společnosti ke strukturálním změnám.
Tisíce lidí stále žijí v nejistotě
I přes úbytek počtu ukrajinských uprchlíků v Česku – z původních 470 000 jich zůstalo přibližně 365 000 – zůstává situace mnoha z nich nejistá. Chybí systémová řešení pro seniory, nemocné nebo osoby se zdravotním postižením. „Stát není schopen začlenit staré, nemocné či lidi s handicapem do běžného systému státní podpory a sociálních služeb,“ uvedl Rozumek.
Integrace jako výzva, kterou vláda nezvládla
Pokračovanie nájdete na ďalšej strane