Libor Vondráček se ocitl v centru jedné z nejvýbušnějších debat posledních měsíců. Nový rozsudek Soudního dvora EU o povinném uznávání zahraničních manželství osob stejného pohlaví rozpoutal bouři, která zasáhla i českou politiku. V následujícím článku se podíváme na to, proč právě šéf Svobodných bije na poplach, co podle něj skutečně hrozí a jaký dopad může mít verdikt z Lucemburku na české zákony i společenskou atmosféru.
Nadcházející střet
Rozhodnutí unijního soudu vyvolalo v Evropě pořádný poprask. Verdikt stanovil, že členské státy musí uznávat manželství osob stejného pohlaví, pokud ho uzavřeli v jiném státě Evropské unie. A to i v zemích, které tento institut samy nemají – tedy i v Česku. Vondráček upozorňuje, že nejde o drobnost, ale o zásah do oblasti, kterou si státy historicky vždy hlídaly samy. Připomíná, že rodinné právo tvoří jednu z nejcitlivějších součástí národní legislativy a že podobná rozhodnutí mohou postupně měnit domácí pravidla bez toho, aby na to měli čeští poslanci jakýkoli vliv.
Vondráčkův odpor
Předseda Svobodných se proti rozsudku ostře vymezil jak v České televizi, tak na sociálních sítích. Podle něj Brusel posouvá hranice své moci stále dál. „Tohle je další ukázka, jak Brusel přebírá kompetence, které patří výhradně členským státům! My Svobodní, stejně jako naši spojenci v SPD, jsme zásadně proti tomuto předávání suverenity do rukou nevolených euroúředníků,“ uvedl. Vondráček dlouhodobě zdůrazňuje, že definice manželství má zůstat výhradně v rukou národních parlamentů. Tvrdí, že český právní řád jasně stanovuje, jak manželství vypadá, a že do něj nemá zasahovat žádná nadnárodní instituce.
Co vynesl na světlo soud
Spor vznikl v Polsku, kde úřady odmítly zapsat v Německu uzavřené manželství dvou mužů. Na základě odvolání se případem zabýval Soudní dvůr EU, který rozhodl, že státy musí tato manželství zapsat, pokud ho řádně uzavřeli v jiném členském státě. Rozhodnutí nevyžaduje, aby země zavedly stejnopohlavní manželství u sebe doma, ale ukládá jim povinnost je právně uznat kvůli rodinnému životu, majetku nebo daňovým a sociálním otázkám. Právě zde vidí Vondráček zásadní problém – podle něj tak EU obchází národní parlamenty a mění obsah jejich zákonů bez souhlasu volených zástupců obyvatel.
Jeho jasná hranice
Politik není ve svých postojích nijak neurčitý. V komentáři znovu citoval výroky, které dlouhodobě opakuje v médiích i na politických fórech. „Manželství pro všechny tady je. Muž a žena,“ prohlásil s tím, že právě tato definice je podle něj základ daný vývojem společnosti. Připomněl i své starší výroky: „Už v minulosti jsem jasně řekl: Manželství pro všechny tady je, každý muž a žena mají právo uzavřít manželství, ovšem musejí si k tomu najít vhodný protějšek,“ a následně citaci z roku 2023: „A dodávám: Muž je muž, žena je žena a manželství je manželství.“ Podle Vondráčka se zde láme hranice mezi tradicí a tlakem moderních ideologií.
Český systém pod lupou
Česko od začátku roku 2025 rozšířilo práva stejnopohlavních párů prostřednictvím institutu partnerství. To má téměř totožná práva jako manželství, ale český právní řád přesto nadále trvá na definici manželství jako svazku muže a ženy. Rozsudek může způsobit paradoxní situace. Zatímco doma nelze manželství dvou mužů či dvou žen uzavřít, stát bude povinně uznávat jejich manželství ze zahraničí. Podle Vondráčka jde o jasný příklad toho, jak unijní judikatura postupně mění národní úpravy, aniž by k tomu existoval demokratický mandát.
Obavy z nové Unie
Šéf Svobodných opakuje, že EU by se měla stát hlavně ekonomickou spoluprací, nikoliv centrálním řízením s ambicí zasahovat do rodinného práva, daní nebo migrace. Tvrdí, že Evropská unie se stále více vzdaluje původnímu konceptu volného trhu a mění se v mocenské centrum s vlastním agendami. „EU má být o volném trhu a spolupráci, ne o tom, že nám bude mluvit do života,“ říká Vondráček a dodává, že další podobné kroky mohou jen zvyšovat napětí mezi členskými státy a Bruselem.
Varování před eskalací
Podle Vondráčka mohou takové zásahy zvýšit podporu pro odchod z EU. Naznačuje, že lidé mohou začít hledat model podobný Švýcarsku, které patří do EFTA, ale není součástí evropských regulací. Obává se, že pokud Unie znovu rozšíří své pravomoci na úkor národních států, přinese si to samo politické následky. Tvrdí, že Češi mají právo na nezávislý stát bez vnucovaných pravidel.
Co bude dál
Rozsudek je závazný pro všechny členské státy, a Česká republika tak bude muset najít způsob, jak ho začlenit do praxe. Není však vůbec jisté, že debata tímhle krokem utichne – spíše naopak. Vondráček výrazně otevírá téma suverenity a jeho slova mohou rozpoutat jednu z největších politických diskusí roku. Zda verdikt skutečně rozhýbe i veřejnost, ukáže až čas, ale je jisté, že jeho dopady budou dalekosáhlé.